Máte odehráno šest kol. Jak hodnotíš úvod nového ročníku?
„Do této sezony jsme vstoupily s odlišným cílem než loni. V té minulé jsme veškeré síly soustředily na play off a případné prohrané zápasy v základní části nás zas tolik netrápily. Play off byla taková naše vidina odměny za celou sezonu, která ale bohužel nedopadla. Letos proto jdeme do každého zápasu s tím, že musíme vyhrát, jinak nás to na konci může opravdu mrzet. Takže na jednu stranu spokojenost, pauzu strávíme na (děleném) prvním místě tabulky. Na druhou stranu jsme přeci jen ztratily dva body s Litvínovem, který jsme měly porazit.“

Už jsi naznačila ztrátu s Litvínovem. Co bylo hlavní příčinou tohoto nezdaru?
„Souboje s Litvínovem byly vždy vypjaté a plné osobních soubojů, takže do zápasů jdeme vždy s určitým respektem. Litvínov, jako většina prvoligových týmů, svůj kádr letos výrazně omladil, takže ubylo osobních soubojů, ale přibylo těch rychlostních. Osobka nám nesvědčí, což Litvínov věděl. Zápas byl od začátku vyrovnaný, soupeř dobře bránil a vycházely mu brejky. Poté, co jsme před třetí třetinou vedly o dvě branky, to už vypadalo dobře, ale Litvínov to nevzdal a nakonec dovedl utkání do prodloužení. V něm už je to o jedné střele, která bohužel skončila v naší síti. Bivojky byly trochu živější a víc chtěly, my jsme hrály moc profesorsky a mládí nám prostě ukázalo, že se s nimi musí počítat.“

Teď jste ale naopak porazily ambiciózní Liberec. Co bylo klíčem k cenné výhře?
„Že jsme si konečně zahrály florbal. Říkám to trochu s nadsázkou, ale opravdu jsme se na ten souboj těšily. Očekávaly jsme, že to bude vyrovnané a napínavé utkání. Liberec má skvělý mladý tým, který hraje rychle s míčkem a dokáže pěkně kombinovat. Na první ligu byl vidět hodně nadprůměrný zápas. Měly jsme štěstí na začátku zápasu, kdy jsme dokázaly dát branku hned v prvním střídání, to nás nakoplo. Zápas byl hodně vyrovnaný a v některých pasážích nás Liberec přehrával. Co se nám nepovedlo v zápase s Litvínovem, nám tady naštěstí vyšlo a o jeden gól jsme zvítězily. Jen víc takových zápasů, prosím!“

Kádr Vinohrad se přes léto opět o něco rozšířil a v září navíc přišla z Bohemky Eliška Reischlová. Je větší konkurence prospěšná pro zlepšování celého týmu?
„Elišku vůbec nevnímám jako konkurenci v týmu, ale jako další skvělou spoluhráčku, která do týmu hned zapadla. S Eliškou se znám už přes deset let a je fajn si spolu konečně jednou zahrát na stejné straně hřiště. Letos jsme vlastně neměly žádné větší obměny v kádru, až na Ivču Lamkovou, která čeká malou Lamku. Nepřijde mi tak, že by v týmu byla oproti loňsku o hodně větší konkurence. Máme nyní tři kvalitní lajny. Pro hráčky nejen na hraně sestavy tak samozřejmě motivace pro individuální práci je. A to je dobře.“

Jak vnímáš aktuální situaci ohledně protikoronavirových opatření?
„Opatření se dala vzhledem k vývoji situace očekávat. Je to smutné, ale naprosto chápu současné přerušení soutěží. Doufám jen, že se díky veškerým opatřením čísla dostanou zpátky pod kontrolu, abychom se brzy do tělocvičny, na zápasy a především do normálního života vrátili. Důležitější je ale nyní zdraví lidí a fungování celého systému.

Prozradíš, jak budeš v nadcházejících dnech trávit svůj čas? A věříš v brzký návrat na hřiště?
„Budu se snažit o individuální cvičení doma nebo, když to počasí dovolí, venku. Budu mít i víc času navštívit rodiče a koťata, která nyní doma máme. Pokud vše půjde dobře, o prvním listopadovém víkendu bychom snad mohly hrát. Ale osobně spíš počítám s druhou polovinou listopadu či později.“