Jak bys zhodnotil svou první sezonu v SKV?
„Mnoho věcí mě mile překvapilo. Je obdivuhodné, kolik volného času věnují lidé kolem SKV jeho chodu a zabezpečení podmínek pro A tým, abychom i v této době mohli odehrát plnohodnotnou sezonu a soustředili se pouze na florbal. Právě kvůli nim mě ještě víc mrzí, že jsme nedokázali naplnit předsezonní cíle a zopakovat úspěch z minulého roku, nebo alespoň zůstat mimo příčky play down. Je zbytečné chodit kolem horké kaše, sezona byla z týmového hlediska neúspěšná. Osobně jsem se cítil v bráně do prvního vzájemného zápasu s Boheminans skvěle. Ve zbytku sezony se cosi přepnulo a už to nebylo ono.“
Všechny amatérské nebo mládežnické sporty byly kvůli pandemii zastaveny. Brali jste to v týmu i tak, že máte výsadu oproti jiným dělat i přes současný stav sport, který vás baví?
„Před restartem sezony jsme měli společný hovor, ze kterého vyšlo, že není společensky vhodné, abychom sezonu v této těžké době opět rozehráli. Poté, co bylo jasné, že se sezona opět rozeběhne, dalo vedení klubu každému hráči na výběr, zda chce pokračovat, čehož si vážím. Jako výsadu bych to nebral, v tu dobu se ze hry, která nás baví, stala profesionální soutěž a pro nás regulérní zaměstnání.“
Všechny superligové týmy se musely vyrovnávat s náročným a nahuštěným programem. Jak jsi to zvládal ty?
„Je to pravda, avšak pro každý tým to bylo jinak náročné, jelikož do programu zasahovaly karantény, viz případ Pardubic. Jsem rád za to, že jsme jako tým k nastalé situaci přistoupili velice zodpovědně a povedlo se nám vyhnout nákaze a vydržet celou sezonu bez karantény. Předvánoční florbalový program byla se mnou naštěstí v Praze po celou dobu přítelkyně, takže jsem si to užíval a vše mě strašně bavilo. Jak na zápasy, tak na tréninky jsem se těšil a vyvrcholilo to nulou v Otrokovicích.“
Pak došlo k nějaké změně tvé situace?
„Po Novém roce jsem trávil čas v Praze sám. V kombinaci s online výukou a zkouškovým se stávalo, že jsem s někým promluvil až na tréninku či zápasu. To pro mě bylo osvobozením od ticha, učení a příjemným odreagováním. Nebudu lhát, občas to bylo pěkně na hlavu. Zas na druhou stranu jsem měl zimní semestr snad lepší známky na vysoký jak v 6. třídě na základce. Naštěstí Chomutov není moc daleko, a tak, když se objevil volný den, jsem zajel za Vandou a rodinou. Florbal mě tedy bavil a užíval jsem si ho. Šílené bylo odchytat během 12 dní 6 zápasů, i když právě během v tomto období přišel zlom v mých výkonech, který ani teď nevím, čím byl vlastně způsoben. Jsem rád za tuto zkušenost, která mě opět posunula dopředu a ukázala mi na čem pracovat.“
Vinohrady v sezoně ztratily hodně zápasů až v samotném závěru. Byla to náhoda nebo to podle tebe mělo nějakého společného jmenovatele?
„Těžko říct. Byly to právě ty zápasy, které rozhodly o tom, že jsme skončili na předposledním místě. Na náhodu moc nevěřím, avšak společného jmenovatele v tom nevidím. Každý závěr zápasu byl jiný. Každopádně tyto prohry bolí nejvíce.“
Co bude třeba udělat před nadcházející sezonou, aby se výkony týmu zase zlepšily a mohlo se pomýšlet třeba i na postup do play off?
„Odpočinout si. Poučit se z chyb, které jsme v průběhu zápasů dělali, a nechtít opět zažít pocity jako po některých zápasech v této sezoně. Poctivě oddřít letní přípravu. Připravit se takticky a mít radost ze hry, která nás všechny baví.“
Jak moc se těšíš na to, až se na tribuny vrátí diváci?
„Diváci jsou součástí hry. Už se těším, až budou na tribunách fandit a v hale bude skvělá atmosféra.“