Jaké zavládly pocity po podpisu nové tříleté smlouvu?
„Ukazuje mi to, že vedení mě chce i nadále v kostře týmu pro nejbližší sezony a že zároveň můžu být, pouze lehce (usmívá se), spokojen se svými dosavadními výkony. Ale stále je na čem pracovat.“

Jak vnímáš své dosavadní angažmá v SKV?
„První rok po příchodu z Chodova byl pro mě takový rozkoukávací. Po sezoně, kde jsem plnil spíše roli náhradníka v týmu, kterému se dlouhodobě dařilo, tu najednou byla změna v podobě velkého hracího času. Avšak v týmu, který okupoval trochu jiné příčky. Upřímně, nebyl jsem zvyklý na tolik porážek a byl to pro mě mentální boj se sebou si z toho brát naopak to pozitivní. V týmu však byla spousta zkušených hráčů, kteří udrželi chladné hlavy v momentech, kdy to bylo potřeba. Ke konci sezony se trenéři Make s Boušisem (Michal Kotlas a David Bouša) rozhodli mě z centra vrátit na křídlo, kde jsem hrál v mládeži a jak to dopadlo, už víme.“

Úspěšnou záchranou. Co pak, když tým převzal nový kouč Jan Kapucián?
„Kapi si mě pak po svém příchodu nechal na křídle, já tak mohl myslet více na útok, kde se cítím nejlépe. Velkým posunem pro mě byl přestup Ondry Plíhala z Chodova, který mi často připravuje šance a se kterým si na hřišti i mimo něj rozumím. Na Sokole je každý rok skvělá parta i přesto, že v posledních sezonách docházelo vždy k velkému přetřesu kádru. Je pro mě poměrně zvláštní být ve 24 letech jedním z nejstarších hráčů v týmu.“

Jaké cíle si dáváš s klubem do budoucna?
„Rozhodně atakovat každý rok play off příčky a postupně se přibližovat odskočené špičce ligy. Doufám ve větší zapojení hráčů z mládeže do A týmu a stavění na vlastních odchovancích.“

Co očekáváš od závěru základní části? Teď jste získali veledůležité tři body proti České Lípě, ale play off ještě není na sto procent jisté...
„Bude to boj do poslední chvíle. Body proti Lípě byly důležité, avšak tento zápas pro nás nemusel být tak klíčový, kdybychom v Ostravě a v Pardubicích vyhráli. Přesto to máme stále ve svých rukou a věřím, že předkolo nás nemine.“