SKV si po sedmi letech zahraje extraligu. Jan Pazdera, lodivod vinohradského áčka, přesto cítí, že týmu něco chybí. Že přišel vysněný postup, se kterým se někteří jeho svěřenci spokojili. A to chce nyní změnit. Chce mužstvo probudit, aby věřilo v ještě větší úspěchy. Čas má do startu extraligové sezony, který je na programu 21. září. Stihne to?
Honzo, máš za sebou určitou část letní přípravy i čerstvou zkušenost v podobě účasti na Czech Open. Jaké jsou tvé aktuální dojmy?
„Moc pozitivní nejsou. Dali jsme si jednoznačný cíl na Czech Open, chtěli jsme turnaj vyhrát. Motivace pro mě byla obrovská. V případě vítězství jsme totiž mohli příští rok startovat v elitní kategorii. Chtěl jsem také přidat do klubové historie další trofej. Bohužel se nám to nepovedlo. A důvody, proč tomu tak bylo, ve mně zanechávají pocit hořkosti.“
Do Vinohrad jsi přišel skoro před rokem a půl a splnil jsi téměř vše, co sis dal jako cíl. Vyhráli jste Czech Open, podařilo se ti postoupit s týmem do extraligy, hráli jste atraktivní florbal, jediné, co se vám nepodařilo v poslední sezoně splnit, byl úspěch v domácím poháru. Nemyslíš si, že hlad po úspěchu vystřídal u některých hráčů pocit uspokojení?
„Nejprve bych se vrátil k tvrzení, že se mi podařilo vše, co jsem si stanovil. Není to úplně pravda. Já jsem byl hodně sebevědomý v tom, že postoupíme do extraligy a zároveň jsem chtěl, aby se tým dokázal na tuto soutěž co nejlépe připravit. To se nepovedlo. Musím říct, že rozdíl mezi 1. ligou a extraligou je ještě větší, než jsem si původně myslel. Přestože jsme na našem herním projevu a dovednostech hráčů zapracovali hodně, příprava ukázala, že je to v tuto chvíli pro extraligu nedostačující.“
A co se týče té motivace hráčů…
„Bohužel, je pravda to, že přišlo uspokojení. Neříkám, že se to týká celého týmu, ale drtivé většiny. Je pár jedinců, kteří chtějí víc. Individuální či týmový úspěch je motivuje k tomu, aby byli ještě lepší, což tým ode mě slyší a je to náš cíl, ale těchto hráčů je velice málo. Většina kádru bere postup do extraligy jako vrchol. Jak už jsem zmiňoval, hráči udělali za rok velký pokrok, ale své zlepšení berou jako maximum. To je to, co mě teď mrzí.“
Budeš z nastalé situace vyvozovat nějaké důsledky. Třeba by pomohl příchody nových hráčů.
„Reagovat na to musím. Jedna možnost je hráče vyměnit. O tuto příležitost však přicházíme. Přivádět sem hráče, kteří jsou výkonnostně na stejné úrovni jako ti, co tu jsou, nemá absolutně význam. Nebudeme si nic nalhávat, klub nemá větší finanční prostředky a nebylo by proto rozumné za takové hráče utrácet. Nemůžeme se ani opřít o vlastní mládež, protože když jsem se loni snažil zapracovat sedm hráčů z juniorů, neměli na to především po mentální stránce. Nejsou schopni dodržovat základní nároky tohoto amatérského sportu, a to je chodit alespoň třikrát týdně na trénink. Když už někoho přivedeme, tak jsou to mladí ambiciózní hráči bez zkušeností, anebo hráči z nižších soutěží, kteří snahu mají, ale nemají dlouhodobou kvalitu.
Takže příchod nových hráčů není to správné východisko…
„Abych tým obměnil, je v tuto chvíli nereálné. S mančaftem jsme toto po Czech Open řešili. Už v přípravě jsme měli určité problémy, proto proběhly individuální pohovory. Absolvovali jsme herní soustředění. Kluci mě potěšili, že na spoustě věcí zapracovali, především na těch, které se týkají organizace hry, ale chybí mi tam to základní – chuť a hlad po vítězství, po gólech. To bylo loni touto dobou výrazně lepší. A to tvrdím i přesto, že tým je nyní kvalitnější. Snažil jsem se mužstvu dát nějaký impuls a dali jsme si datum, do kterého na tom budeme pracovat. Pokud se to nepodaří, tak z toho vyvodím důsledky. Ale zatím si je nechám pro sebe.“
S nasazením a s tím, jak kluci pracovali v letní přípravě, jsi přesto spokojený. Je to tak?
„Co se týče kondičního tréninku, jsme na tom velice dobře. Když budu hodnotit naše vystoupení na Czech Open po této stránce, tak až na zápas proti švédskému gymnáziu mi přijde, že jsme se ani nezapotili. Je to odraz toho, jak kluci dokážou bez hokejek pracovat. Jenže ve chvíli, kdy začneme pracovat s hokejkou, se nám nedaří tak, jak bych si představoval. Pokud si vytvoříme velké množství šancí a hráči do něj nejdou ani s chutí dát gól, což nás trápí od začátku letní přípravy, tak je úplně jedno jak budeme hrát, jak budeme bránit, jak budeme držet balonek. Když tým nebude chtít být úspěšný, tak nebude vítězit.“
V rozhovoru před Czech Open padlo, že nejsi zcela spokojen s kádrem, který máš k dispozici. Loni i letos ses snažil o restart kariéry některých hráčů. Proč nejsi spokojen?
„Důvod, proč se snažím zapracovat do kádru volné hráče, je jednoduchý a opět to jsou finance. Volný hráč klub nic nestojí. Snažil jsem se tedy najít lidi, kteří v minulosti měli kvalitu, mají zkušenosti s extraligou, 1. ligou nebo alespoň mládežnickými soutěžemi a chtěl jsem se je motivovat, aby se vrátili zpět k florbalové kariéře. U některých hráčů se to podařilo, u jiných ne. Spokojen nejsem, protože jsme nezískali hotového hráče s extraligovou zkušeností.“
Jsi ambiciózní trenér. Jaká očekávání máš před startem extraligy? Kde se můžete pohybovat v tabulce?
„Pro náš klub je zásadní, aby zde byla extraliga i další sezonu. To jsou ambice vedení klubu, pro to by se mělo udělat všechno. Já upřímně cítím, že letos soutěž nebude mít takovou kvalitu jako v předchozích letech, bude vyrovnaná a budou v ní rozhodovat malé detaily. Z toho důvodu bych byl rád, aby náš tým hrál nejvýš, co to půjde. Jestli to bude play off, deváté místo nebo elitní šestka, to v tuto chvíli nedokážu odhadnout. Potřebuji ovšem vědět, že hráči budou dostatečně ambiciózní, aby v tu danou chvíli bojovali o co nejlepší umístění. Ne, že se spokojí s tím, že už tu soutěž hrají.“
Jaký program vás ještě do začátku sezony čeká?
„Čekají nás dvě přátelská utkání. Dále odjíždíme první zářijový víkend do Pardubic na Sokol Cup, kde se utkáme s Pardubicemi, Brnem a Ostravou, což pro nás může být ideální prověrka před začátkem soutěže. 20. září začínáme extraligovou sezonu zápasem s Chodovem.“
