599_logo_skv.jpg

Jedna báseň

Benfika porazila rezervu Bohemians 7:2. Vítek Neuman se rozhodl o tomto zápase referovat osobitým stylem.

Na svátek Zrození a Nového roku
přihnul si nejeden Sokol moku,
i všeliké krmě bylo dosti,
však nezapomínaje povinnosti.
 
I o Vánocích tvrdě dřel,
by první místo udržel.
Bohemka tuší, že přijde zkrátka
neb Sokol nejsou neviňátka.
 
Po tvrdé střele, idol hráček,
Z gólu už raduje se – Matěj Špaček.
A Péťa Hartman, Bohu dík,
ví taky dobře, jak vstřelit fík.
 
Píšťalka v ústech rozhodčích!
Někoho tady přejde smích,
Řeřicha oči k zemi klopí,
nedivme se, když fauly tropí.
 
Když netrefí kotníky,
závar je to veliký,
i podzimní Mára umí,
když ten gólman blbě čumí.
 
I kdyžs rychlý jako puma,
uteče ti Štěpán Tůma,
z nahrávek pak všichni těží,
a Štěpán je stále svěží.
 
Na skále zři církev mou,
Sigi bude skálou tou,
tuží naše zadní řady,
byť se střelou si neví rady.
 
Neuman zas další šanci pálí,
ten gól by mu už všichni přáli.
Tak ani dneska nedočká se,
za to asi vděčí svojí kráse.
 
V statistikách nahoru,
posouvejte  Záhoru.
Jen dva góly v jeho síti,
jinak všechno, frajer, chytí.
 
Soupeři hledí na Vlkův um,
klička, pak druhá, potom bum,
a míč už si tančí v síti,
na tabuli 5:2 svítí.
 
Čepice na plac, Vlčák válí,
frontu by na něj v áčku stáli,
věrný však béčku zůstává,
na to si U Vejdů pivo dá.
 
Viky pije slivovici,
u stolku či na lavici.
Práci, ač je nevděčná,
lepší slívka báječná.
 
Benfika další výhru slaví,
a soupeři, ať už brunet, plaví,
na Sokole jsou pokořeni,
a ví, že nad Benfiku, věru, není.