Oslavy postupu ještě doznívají, jak se s odstupem pár dní díváš na to, co se vám povedlo?
„Je to velký úspěch, ještě s ohledem na to, že pár dní před začátkem sezony jsme vyměnili trenéra a víceméně celou sezonu tu byly různé příchody, odchody nebo znovuzačlenění do týmu. Bylo těžké odhadnout, jak silní budeme a jak se nám bude dařit, nakonec to ale dopadlo nejlíp jak mohlo.“

Základní část nebyla tolik vydařená a byly tam nepříjemné momenty. Bylo možná to jedním z klíčů, že jste se pak o to více semkli a začali ještě více pracovat na zlepšení?
„To úplně nevím, zakladni část byla, jaká byla. Myslím si, že taková pomyslná facka byl první čtvrtfinalový zápas s Karlovými Vary, kdy jsme dostali doslova nasypáno. V ten moment si asi všichni uvědomili, že končí sranda.“

Série s Havířovem a s Vary se hrála na pět utkání, s Black Angels na čtyři. Jak jste zvládli play off fyzicky? Bylo z čeho neustále čerpat?
„Bylo to hodně náročné, naštěstí jsme víceméně celý rok měli před tréninkem takovou kondiční půl hodinku, takže po kondiční stránce jsme byli dobře připravení.“

Před play off se do týmu vrátil tvůj bratr Zbyněk a výrazně posílil útočnou sílu týmu. Jak hodnotíš jeho comeback do SKV po pobytu ve Švédsku?
„Nějak extra se jeho herní styl nezměnil. Porad radši přihrává než střílí.“

Vybral bys jeden okamžik z play off, kdy to vypadalo s SKV špatně a možná leckdo už začal pochybovat, ale nakonec jste to otočili ve svůj prospěch?
„Rozhodně pátý zápas s Vary, když jsme dostali gól na 3:7. To bylo hodně psychicky náročné.“

Jakou zásluhu má na úspěchu Michal Pazdera jakožto trenér?
„Velikou. Vrátil do týmu zase takovou tu základní kázeň, zlepšil komunikaci a před play off nastavil hráčům "role". Klíčové pak bylo, že všichni byli ochotní je přijmout a plnit je.“

Těšíš se na nadcházející superligovou sezonu?
„Těším se tak napůl. Je tu spousta věcí, co se musí vyřešit, změnit nebo zlepšit. Je před námi hodně práce.“