Rozhodl ses pro konec angažmá ve vrcholovém florbale. Co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?
„Důvodů bylo více, ale byly tam dva hlavní. Prvním je fakt, že se ženou v říjnu čekáme miminko. Druhý důvod je práce kouče v e-sportové organizaci Entropiq. Oba dva důvody jsou časově náročné a nechci, aby se mi v budoucnu stávalo, že se budu rozhodovat, zda o víkendu jezdit na florbalové zápasy či trávit čas s rodinou. Navíc mě nová práce baví a chci jí věnovat více času.“

V SKV jsi působil od roku 2016. Můžeš připomenout, jak se zrodil tvůj přestup?
„Poté, co jsme s Chodovem vyhráli titul, se naše cesty po absolvování letní přípravy rozešly. Tehdy jsem dostal dvě nabídky: Kladno a SKV. Obě jsem pečlivě zvážil, dal si v obou týmech týden na zkoušku, čehož jsem si moc vážil, a zvolil nakonec SKV i třeba z důvodu bližší dojezdové vzdálenosti.“

Ve Vinohradech jsi zažil postup do nejvyšší soutěže, záchranu i následný postup do play off. Dalo by se říct, že síla týmu postupně gradovala?
„Těžko soudit na základě finálních výsledků sezon. Možná se to tak na první pohled může zdát, na druhou stranu je důležité si uvědomit, že poslední sezona byla fiasko. Takže ano i ne.“

Na jaké momenty z tvého angažmá v SKV budeš vzpomínat nejraději?
„Definitivně to jsou už výše zmíněné údálosti. Tedy postup do superligy, následná záchrana a následný postup do play off. Ke každé se pojí zajimavá vzpomínka. Postup byl ze sedmého místa neuvěřitelná jízda, bylo to pro mě velké zadostiučinění. Sérii proti Znojmu v play down pak považuji za jednu z vůbec nejvyčerpávajících sérií mé kariéry. Pamatuji si, když jsem v sedmém zápase přihrával Týčovi na 3:1 a v tu chvíli mi spadl obrovský kámen ze srdce. Nikdo nechce vyletět z ligy hned po tom, co se do ní sotva dostal. O rok později přišel postup do play off. Co k tomu dodat, upřímně jsem si nemyslel, že si ještě někdy play off zahraju. Sice jen dva zápasy, ale i tak jsem za to byl moc rád! Vzpomínek je hodně (usmívá se).“

Podtrhl bys něco, co je na klubovém prostředí ve Vinohradech specifické?
„Je toho spousta, ale především bych chtěl vyzdvihnout všechny lidi, kteří se o klub starají. Vedení, hrači, trenéři, rodiče.“

Asi máš teď čas trochu bilancovat. Jsi spokojený s tím, jak se tvá florbalová kariéra postupně vyvinula?
„Upřímně jsem v jednom kole. Rekonstruovali jsme byt, mám dvě práce, scházím se s kamarády, na které jsem dřív neměl čas. Takže jsem ještě detailněji nebilancoval. Když se nad tím zamyslím, jsem rád, že jsem alespoň jako náhradník mohl zažít atmosféru superfinále ze střídačky. O dva roky později přišel titul z druhé nejvyšší ligy. Zažil jsem i play down, mám z florbalu spousty kamarádů a přátel, a to je nejvíc, co jsem si odtud mohl odnést.“

Zůstaneš i nadále aktivní jako trenér mládeže?
„Bohužel ne, tento měsíc je můj poslední i co se trénování týče. Neříkám, že se k trénování nikdy nevrátím, ale teď si chci dát od florbalu na čas odstup. Pokud se k trénování vrátím, tak určitě v SKV!“

Co bys na závěr vzkázal příznivcům SKV a celému klubu?
„Všem bych popřál především pevné zdraví a ať se jim splní především to, co si oni sami přejí. Klubu pak přeji spoustu úspěšných sezon a skvělých lidí, kteří v klubu působí.“