Tři brankářky a tři hráčky do pole včetně staronové posily v podobě útočnice Natálie Bartošové. To je letní výčet příchodů do ženského A týmu SKV. Pojďme si všechny posily postupně představit. Začneme trojicí gólmanek.
Těžký měsíc má za sebou ženské áčko. Nejprve celkem v poklidu přešlo přes Českou Lípu a Týn, ovšem čárou přes rozpočet bylo to, že několik hráček rozšířilo už tak početnou marodku. Napínavou sérii s Hradcem ještě sokolky převrátily na svou stranu, ve finále však nestačily na brněnské buldočky, které zaslouženě vyhrály. Práce trenéra Sigla v letošní sezoně však ještě není u konce. Jeho tým teď čeká baráž s Židenicemi.
Trenére, do play off jste vstupovali v pozici favorita a vítěze západní skupiny. Jak bys zhodnotil vstup do play off a vysoká vítězství nad Českou Lípou?
„Série splnila naše očekávání. Chtěli jsme mít v prvním kole play off vše pevně v rukou, abychom překonali počáteční nervozitu. Ve druhém zápase play off se navíc soupeř prezentoval velice sympatickou hrou, která nás dobře připravila na další kolo.“
Ve čtvrtfinále jste narazili na nepříjemný Týn, který vás i v základní části dokázal potrápit. Obával ses této série? S čím si do zápasů s Týnem chtěl jít?
„Bohužel jsme vinou zranění přišli o několik hráček již před play off a poté i v první sérii s Českou Lípou, takže jsme nastupovali v notně oslabené a promíchané sestavě, s čímž jsme se už v sezoně špatně vyrovnávali. Proto jisté obavy, především ze zápasu na půdě soupeře, byly. Rozhodující bylo, abychom zvládli utkání u nás doma, což se podařilo. Navíc jsme soupeře nepustili prakticky do žádných šancí a naše gólmanka předvedla jistý výkon, stejně jako proti České Lípě.“
Nakonec jste tedy dvakrát Týn porazili. Především venkovní vítězství bylo docela vydřené. Jak bys tedy zhodnotil čtvrtfinálovou sérii?
„Čtvrfinálová série ukázala, že dokážeme hrát opravdu obětavě a fungovat skvěle jako tým. Nedělní zápas byl pro mě jeden z velkých zážitků, protože jsme jeli na zápas pouze s deseti hráčkami, z toho Péťa Batíková s námi absolvovala jediný trénink. Přesto jsme zvítězili v zápase, kde dispozice haly a skvělí diváci byli jednoznačně velkou zbraní soupeře.“
Na semifinálovou sérii s Hradcem se bude na Sokole ještě hodně dlouho vzpomínat. Co jsi říkal hráčkám před druhým zápasem poté, co se ten první nevydařil a měli jste tedy poprvé v play off nůž na krku?
„Zaměřil jsem se na změnu naší hry oproti prvnímu zápasu. V prvním utkání jsme nehráli v domácí hale a chyběli nám na pozici hrota všechny naše hráčky, které na této pozici obvykle hrály a jsou důležité pro udržení míčku na útočné polovině. Přesto jsme se překvapivě velice lehce dostali do vedení a vzhledem k průběhu sezony jsme všichni, včetně mě, podlehli pocitu, že se ten zápas už jen dohraje, ať se budeme prezentovat jakoukoliv hrou. Toho dokázal namotivovaný a dobře hrající soupeř využít. Ve druhém zápase jsem tak poprvé zažil hráčky opravdu nervozní, ale naštěstí jsme opět šli do vedení a poučeni z prvního zápasu jsme obrovskou obětavostí další obrat nedopustili.“
Domácí zápas pak vstoupí do historie. Co se dělo před třetí třetinou? Prohrávali jste o dva góly a vyřazení bylo na spadnutí.
„Už po prvním zápase s Hradcem jsem hráčkám řekl, že pokud dostaneme sérii do naší domácí haly, tak ji vyhrajeme, protože jsme v ní letos do té doby neprohráli. Sebevědomá hra nás dostala po první třetině do vedení, ale ve druhé třetině jsme poprvé v sezoně hráli absolutně zbaběle a byli jsme za to po zásluze potrestáni. Před třetí třetinou jsme si tedy řekli, že se znovu nesmíme bát udělat chybu a ukázat, že pod tlakem nejsou jedinou cestou loby. Hodně nám také pomohlo nasazení Péti Honzové, která je hodně sebevědomá na balonku.“
Jak ses cítil během prodloužení, ve kterém může každá chyba být osudová?
„V prodloužení si to hráčky vzaly k srdci možná až moc, nepamatuji si moc prodloužení, kde by se hrálo tolik nahoru - dolů, ale nechtěl jsem hráčky dostat z tranzu upozorňováním, jak obrovské taktické chyby během hry děláme. Samozřejmě menší zástavu jsem měl ve chvíli, kdy Romančáková prošla kolem 3 našich hráček opravdu dlouho dopředu signalizovanou kličkou a dostala balonek na Buchalovou před prázdnou branku.“
Finále se vám nevydařilo a Brno bylo lepší. Kde hledáš příčiny porážek a v čem vás Brno předčilo?
„Ve finále se přece jen už naplno projevilo, že jsme od začátku března trénovali ať už kvůli nemocem, zraněním či dalším faktorům v malém počtu a v neustále se měnící sestavě, takže bylo velice málo prostoru se nějak speciálně připravovat a samozřejmě i kondice hodně utrpěla. Na Brnu bylo naopak jednoznačně vidět, že se jim obtíže při směřování k vrcholu sezony vyhnuly a předčili nás ve všech ohledech, především ve zrychlení a celkově v kondici. Nicméně musím před našimi hráčkami smeknout, jak se s nepříznivě vyvíjejícím zápasem v Brně popasovaly, protože bojovaly po celých šedesát minut i přes obrovskou psychickou zátěž, kterou tento zápas obnášel.“