S juniory jste letos prošli play off, kde jste následně vypadli s Orkou. Jak hodnotíš sezonu z pohledu juniorů?
„Juniorskému týmu se vydařil vstup do začátku sezony. Z prvních utkání se dařilo pravidelně bodovat, což dalo základ tomu, že před koncem základní části byla větší pohoda a nemuselo se tlačit na výsledek utkání, abychom se probojovali do play off. Takže si myslím, že z tohoto pohledu to byla úspěšná sezona.“

Co rozhodlo o dvou výhrách ve prospěch Orky?
„Orka má ve svých řadách několik velice šikovných hráčů, kteří se byli schopni prosadit kdykoliv a v jakémkoliv utkání, což je pro jakéhokoliv soupeře velice nebezpečné. Myslím, že tohle byl jeden z největších rozdílů. Samozřejmě Orka vstupovala do play off se značným sebevědomím, vyhrála základní část, navíc obě utkání v základní části proti nám zvládla výsledkově naprosto s přehledem."

Hráči byli na dvojzápas hodně nahecovaní. Bylo to ku prospěchu věci nebo naopak?
„Byli nahecovaní. Je dobře, že i tato nižší juniorská soutěž měla tuto vyřazovací část sezony. Když nepočítám letní turnaje, tak pro všechny hráče to byla vlastně první zkušenost s takovým typem utkání. Je to něco jiného než v základní části. A já jsem moc rád, že hráči k tomu přistoupili velice pozitivním způsobem a že chtěli ukázat, že play off je jiná soutěž. Udělali maximum pro to, aby soupeře zaskočili.“

V týmu působilo hodně dorostenců. Je to výhoda či nevýhoda, že byl tým tak mladý?
„Je to výhoda do budoucna, mírná nevýhoda nyní. Množství odehraných zápasů se nedá nahradit. Nicméně hráči vědí, co je čeká a kam směřují. Je to dlouhodobější proces a já jsem rád, že spolu s ostatními trenéry můžeme sledovat pozitivní progres tohoto procesu.“

Budete v budoucnu chtít, aby se junioři více rozehrávali v rezervních týmech mužů a zvykali si na dospělý florbal?
„Propojení juniorské kategorie a mužské chybí obecně v celém prostředí florbalu. O to více je to znát, pokud hráči nastupují v nižších mládežnických ligách. Přestože jsou šikovní a pracovití, ten přechod je pak mnohdy dosti nekompromisní. Takže určitě je potřeba, aby byli hráči zapojování do rezervních týmů a získávali tak další zápasové zkušenosti v kategorii mužů.“

Co říkáš na triumfy béčka i céčka ve svých ligách? Přispěli k tomu například také Petr Blažej nebo Erich Winkler.
„B tým si udržuje svůj standart. V týmu jsou velice kvalitní hráči, kteří by svojí herní vyspělostí a možná i technikou byli schopni konkurovat řadě hráčů z nejvyšších českých lig. Je tedy logické, že se drží v divizní části dlouhodobě na vrcholu. Těší mě naopak přiblížení C týmu k lepším úrovním českého florbalu, protože to znamená i kvalitnější prostředí pro mladé hráče nastupující v těchto týmech. Tato práce ‚rezervních‘ týmů je důležitou součástí florbalového oddílu a mě těší, že se to u nás daří držet dlouhodobě na dobré úrovni.“

Nachází se v juniorském kádru někteří hráči, kteří by třeba časem mohli proniknout do áčka?
„Nebudu hráče konkrétně jmenovat, protože ta cesta, kterou tito hráči musí ještě ujít, je hodně dlouhá a vyžaduje nejen jejich odhodlaní a obětavost, ale taky podporu jejích okolí. Nicméně určitý potenciál někteří hráči mají. Sám jsem zvědav na čas za 4 až 5 let, kde tito hráči budou. Přál bych jim, aby se dostali co nejvýše. Pro trenéry by to bylo největší zadostiučinění, že se povedlo vychovat hráče, kteří se dostali na nejvyšší úroveň.“