Jaký máte vztah ke sportu obecně, potažmo k florbalu?
„Sport mě provází už od dětství. Rodiče mě jako malého dali na fotbal, za což jim dodnes vděčím. Díky tomu jsem si totiž ke sportu vytvořil pozitivní vztah. Později jsem přešel k florbalu, kde jsem hrál za týmy jako Orka, Tatran a Sparta. Během studia v Dánsku jsem více než tři roky působil v tamní nejvyšší soutěži. Florbal mi dal nejen cenné zkušenosti, ale i důležité kontakty. Dnes už florbal nehraju, ale sportuji pro radost. Dvakrát jsem zvládl 75 Hard Challenge, chodím do fitka a občas si teď zahraju padel. Sport mě zkrátka neskutečně baví. Pracovat ve sportovním prostředí je tak pro mě splněný sen.“

Jak jste se k florbalu vlastně dostal?
„Když mi fotbal moc nešel, tak mi kamarád řekl, jestli si nechci pinknout za DDM Horse Power Horní Počernice. Celkem se mi tam dařilo a přestoupil jsem tak do Tatranu, později do Sparty a nakonec jsem působil i v tom Dánsku. V superlize jsem odehrál jedno utkání, ve kterém jsem dal gól. Shodou okolností právě proti SKV. Kontakty získané během sportovní kariéry mi hodně pomohly v tom, co dělám dnes. Spolupráci na sociálních sítích ve sportu jsme například odstartovali s Filipem Langerem, kterého jsem dříve poznal právě v Tatranu. A i když jsem se sociálním sítím věnoval už předtím, díky sportu jsem se dostal mnohem dál, než jsem si kdy dokázal představit.“

Mohl byste pro čtenáře popsat, co je vaší prací a jaké jsou vaše pracovní zkušenosti?
„Věnuji se správě sociálních sítí ve sportovním prostředí a před více než rokem jsem založil agenturu Sportivea. Ve Sportivea pomáháme sportovním organizacím a profesionálním sportovcům budovat značku, hledat a plnit partnerské závazky či nastavovat dlouhodobé strategie. Spolupracujeme například s Livesportem, Sportegy nebo i s Primou. Mezi sportovci, kterým jsme v nedávné době pomohli je třeba Josef Dostál, Filip Langer či Ondřej Gemov. Já osobně jsem teď sbíral cenné zkušenosti při správě sociálních sítích SK Slavia Praha, kde jsem měl možnost detailně poznat fungování klubu zevnitř. Celkem se sociálním sítím věnuji přes čtyři roky.“

Teď povedete mediální školení pro hráče vinohradského A týmu a pro další zájemce. Jak byste vlastně popsal problematiku fungování sportovců na internetu a sociálních sítích?
„Sportovci mají obrovský potenciál inspirovat ostatní, ale často sociální sítě nevyužívají naplno, protože se přirozeně soustředí hlavně na své sportovní výkony. Na školeních jim ukazujeme, proč jsou sociální sítě důležité, a vysvětlujeme, že práce s nimi nemusí být časově náročná, ale přináší spoustu výhod. Sociální sítě pomáhají sportovcům inspirovat mladší generace, budovat osobní značku a otevírat nové příležitosti – během kariéry i po jejím skončení. Díky nim mohou navázat spolupráce, získat odměny a vytvořit si dobré zázemí pro svůj rozvoj. Nejvíc mě těší sledovat, jak díky naší práci motivují další mladé sportovce, kteří si z nich berou příklad.“

Jaké jsou největší nástrahy?
„Sociální sítě mohou být nástrahou, pokud nevíme, proč je používáme. Bez jasného cíle je snadné ztratit hodiny scrollováním. Proto je důležité předem vědět, proč sítě otevíráme a co tam hledáme – inspiraci, edukaci nebo motivaci. Pokud je otevřeme z nudy, snadno nás pohltí i na několik hodin. Pro sportovce je častou nástrahou strach z negativních reakcí a hejtů. Publikování prvního obsahu může být stresující, protože se obáváme, jak nás přijme okolí. Nebo i známe extrémní případy z profi fotbalu, kde se hejty na výkon objevují až příliš často. Klíčem je soustředit se na svůj cíl – inspirovat, ukázat svou cestu nebo budovat značku. Vytrvalost, ignorace hejtů a učení se z výsledků přináší smysluplnou hodnotu, která má mnohem větší dopad, než si často uvědomujeme.“

Máte nějaké konkrétní příklady z praxe - ať už pozitivní nebo negativní?
„Co se týče těch negativních, tak u našich florbalistů se občas objeví narážky od spoluhráčů. Patří to k tomu a nikdo to nebere špatně, spíš je to součást týmové atmosféry. Podobnou zkušenost mám ze Slavie. Po nepovedeném zápase nebo nepopulárním rozhodnutí klubu se často objeví kritika. Důležité je zaměřit se na to, co má smysl a neřešit věci, které člověk nemůže ovlivnit. V nejlepším případě si z toho nebát udělat srandu. Třeba profil fotbalové Sevilly je teď výborným příkladem. Pozitivní reakce ale určitě převažují. Když čteme pod slávistickými příspěvky komentáře typu „admin zase navařil“, máme všichni ve Slavii radost. Ukazuje to, že lidi obsah baví. U sportovců je to podobné. Fanoušci často píší, že si jejich obsah váží a že je motivuje nebo inspiruje. Děkují také za sdílené rituály či cvičení, které zkoušejí a vidí na sobě zlepšení.“

Co bude součástí školení?
„Rád bych představil, jak ve Sportivea pracujeme. Zaměřujeme se totiž úzce na data ze sportovního prostředí a sociálních sítí, která nám umožňují podložit naše strategie. Ukážu konkrétní case studies. Například, jak se naši sportovci posunuli díky správné práci se sociálními sítěmi. Nebo příklady klubů, které na sítích excelují a proč. Důležitou součástí školení bude také ukázka, jak efektivně propojit sportovce nebo kluby s partnery. Možností je spousta, ale klíčové je správné provedení. Chci předat jednoduché a praktické návody, které mohou pomoci jak s budováním osobní značky, tak s posilováním klubového marketingu.“

Že mají sociální sítě kluby a oddíly, to už je dnes standard. Stává se dnes běžným také to, že by i sportovec měl sdílet tento obsah dál a rovněž být sám aktivní na sítích?
„Přesně tak. Sportovec nabízí světu unikátní pohled, který fanoušky zajímá. Každý je jiný. Přitahují mladé sportovce, kteří chtějí být jako oni. Kluby pak fanoušky, kteří chtějí vědět vše o svém týmu a hráčích. Nemyslím tím, že každý sportovec musí být aktivní na sítích. Někdo k tomu jednoduše nemá vztah, a to je v pořádku. Ale ti, kteří o tom přemýšlejí, by se toho neměli bát. Nejtěžší je vždy začít a stanovit si jasné cíle – proč to dělám a co tím chci dosáhnout. Když si to sportovec ujasní, může pracovat na svém obsahu stejně disciplinovaně, jako na tréninku. A stejně jako na hřišti nebo v hale, dosáhne svého cíle, když si za ním půjde.“