2547_20250407_081108.jpg

Miroslav Purkrábek: Druhá půlka sezony? Výsledky jsme urvali týmovostí a nasazením

Ve své první sezoně v pozici hlavního kouče dovedl SKV do play off. V něm sokolové vyřadili Českou Lípu a zahráli si čtvrtfinále s Mladou Boleslaví. Jak Miroslav Purkrábek hodnotí svůj úvodní rok šéfování vinohradské lavičky? Změnil by něco zpětně? A co říkal na atmosféru domácího osmifinále?

Bylo pro vás důležité, že po nepovedené první polovině sezony nepřišla panika a zbrklá rozhodnutí?
„Základní část je takový maraton složený z dvaceti šesti sprintů. Každý zápas je náročný sám o sobě, hráči musí vydat maximum v každé třetině, proto sprinty, ale na konci zápasu jsou to ‚jen‘ tři body do tabulky. Důležité je mít v hlavě ten long run. Nám se podzim moc nepovedl výsledkově, ale hra nevypadala špatně. Ty důležité zápasy jsme hráli vyrovnaně nějakých čtyřicet až padesát minut, pak jsme dostali gól(y) a museli dotahovat. To se nám nedařilo, proto ty prohry a špatné umístění v tabulce, ale věděli jsme, že nám chybí málo - drobnosti ve hře, nasazení, trošku promíchat lajny - ale žádné dramatické změny. Tým se mentálně v prosinci odrazil a druhá půlka sezóny už byla úplně v jiném duchu. My trenéři jsme věřili hráčům, hráči věřili nastavené hře a to nás dovedlo až do play off.“

Co se podle tebe nejvíce změnilo ve druhé polovině základní části oproti té první vzhledem k tomu, že se dostavily výsledky?
„V týmu to nebylo moc. Nebylo to tak, že bychom komplet překopali lajny, nastavili jiný herní styl, jinak pojali tréninky. Jak jsem řekl, cítili jsme, že jsme blízko a že těch změn není potřeba tolik. Ta největší byla v hlavách nás všech, od ledna jsme si po tom šli mnohem víc, důsledněji, prostě jsme ty výsledky urvali na týmovost a nasazení.“

Asi se zpětně dá říci, že se vám platila sázka na široký kádr?
„Jo a ne. Široký kádr je vždycky určitý trade off. Užší tým šlape, protože každý zná svou roli. Široký tým zase nabízí větší variabilitu, pokrývá zranění a zvyšuje vnitřní konkurenci. Na začátku sezony jsme měli hráčů příliš. Měl jsem k tomu důvody, ale zpětně to vidím jako chybu. V prosinci jsme museli tři kluky vyřadit z tréninku. Mrzí mě to, měli jsme to udělat dřív. Každopádně týmu to pomohlo přesně, když jsme potřebovali a i to lehké zúžení (na stále poměrně široký kádr) pomohlo k výsledkům v novém roce. Na konci sezony, před a během play off bychom naopak ocenili pár hráčů navíc. Obecně máme spíš širší tým a během sezony jsme našli nějakou ideální variantu.“

Pojďme k play off. Série s Českou Lípou byla atraktivní ve všech ohledech. Co ji nakonec strhlo na vaší stranu?
„Osmifinále jsme vyhráli v hlavě. Florbalově to bylo extrémně vyrovnané, všechny zápasy maximálně o gól až do závěrečného tlaku. Nemám rád hledání rozhodujících momentů, výsledky jsou série mnoha událostí a faktorů a nedá se říct, že by jeden byl hlavní. Začali jsme to druhým zápasem, kdy jsme se dobře přichystali v hlavě a odmakali to vyloženě od začátku do konce. Do toho úplně SKVělá atmosféra v hale, která nás hnala dopředu. Kombinace toho, a mnoha florbalových faktorů, přinesla první a zatím jedinou nulu v letošním ročníku superligy. Ten výsledek jde nejen za Mikim, ale za obranou celého týmu. Tohle nastavení jsme si přenesli i do třetího zápasu.“

Postupem jste si vybojovali možnost bojovat ve čtvrtfinále proti jednomu z největších favoritů na titul. Jak moc těžké bylo po úvodních dvou prohrách namotivovat tým k domácím zápasům?
„Motivace nebyla problém. Chceme vyhrávat, a když už ne vyhrávat, tak aspoň podat maximum. Spíš šlo o regeneraci a načerpání sil. Od Vánoc jsme měli dost nabitý program, který vyústil v play off. Ze sedmi pracovních dní jsme měli čtyři zápasy. K tomu zápasy o víkendech, pár tréninků a samozřejmě škola a práce pro nás i hráče. Venkovní zápasy nám nevyšly podle představ, doma jsme byli odpočatí a vrátili se ke své hře.“

Co sis ze sezony nejvíce vzal ty osobně? Přeci jen to pro tebe byl první ročník v pozici hlavního trenéra...
„Spoustu takticko-organizačních poučení, ale to asi do tohoto rozhovoru nepatří. Nejvíc mě posunul přechod od samotného florbalu k vedení týmu jako celku. Jasně, florbal zůstává středobodem, ale jako hlavní trenér jsem přestal tolik řešit jednotlivé tréninky a víc se soustředil na tým a hráče. Zároveň ta změna nebyla až tak výrazná – s Kapim jsme většinu věcí řešili už dřív, jen teď byla odpovědnost hlavně na mně.“

Jak teď bude vypadat nejbližší budoucnost týmu? Kdy se znova sejdete a počítáš se změnami v kádru?
„Teď máme pár týdnů pauzu, ať si všichni trochu odpočineme. Pak sezonu oficiálně zakončíme a rozjedeme přípravy na tu další. My trenéři už na nich pracujeme delší dobu. Postupně mluvíme s hráči, kteří tu už jsou, i s možnými posilami. Změny v kádru určitě nějaké budou, ale nechceme tým výrazně překopávat. Spíš navazujeme na to, co několik let budujeme a čemu věříme i do budoucna.“

Co bys na závěr vzkázal fanouškům a podporovatelům SKV?
„Co jiného než obrovský dík. Tak úžasnou atmosféru jako ve druhém zápasu osmifinále si u nás na hale nepomatuju minimálně několik let. Ale nejen v osmifinále, díky za každý zápas a za každého člověka, který si udělá čas a přijde na halu zafandit, zabubnovat a zatleskat.“