TJ SOKOL KRÁLOVSKÉ VINOHRADY B vs. DIVOKÝ KOČKY & OLYMP 4:0

Zápas, kterému naprosto výsledek neodpovídá. Zápas, kdy se pekelně dlouho čekalo na branku na obou stranách a jen díky vynikající Zuzce za našimi zády se soupeř ani jednou neradoval. Zápas, kdy poměr mezi počtem střel a vsítěných branek byl široký jako Atlantik. První, bezbranková třetina, boj s povrchem, který spíš připomínal kluziště než florbalovou gumu, ale žádné svěšené hlavy. Ve druhé periodě se naštěstí vše usadilo, Bičizz okupovaly z valné části polovinu soupeřek z Prahy a probudila se kanonýrka Monča Petřeková. Ve svém tradičním stylu, „když nevíš, co s míčkem, vystřel a dej gól“, vsítila. O dvě střídání později to byla opět Monča, kdo rozvlnil síťku za protihráčovou gólmankou, ovšem po situaci, na kterou se čekalo celou sezónu – po nahrávce Lenky Hrdinové, takže, Mončo, díky, vidíš, že to jde. Do třetice dobyly sídlo řeckých bohů po pěkné souhře Káča Trunečková s Janou Kolafovou. Na konečných 4:0 v závěru poslední části upravila Terezka Císlerová po báječném sprintu přes celé hřiště.

Branky a nahrávky: 14., 18. Petřeková (-, Hrdinová), 23. Trunečková (Kolafová), 36. Císlerová (Pokutová).

FBC TEXAS BANDITS vs. TJ SOKOL KRÁLOVSKÉ VINOHRADY B 7:4

Dva soupeři s jistotou postupu do vyšší ligy, na straně Bičizz takový bodový náskok, že nemohlo být ohroženo jejich první místo (jako by na tom nějak záleželo). Takové malé superfinále, řeklo by se…  Ale s ohledem na výsledek patrná úleva, že se nehrálo na jeden rozhodující „superzápas“, ale šlo o celosezónní práci. Smůla, že Bičizz nechaly Banditky odskočit hned v první třetině na rozdíl dvou branek, který sice ve druhé části udržely, ale ve třetí třetině se texaský náskok ještě o branku navýšil. Byl to tvrdý, ale spravedlivý zápas, vzhledem k výkonu, nasazení a úspěšnosti i se „správným“ vítězem – Texas byl v tomto měření sil prostě lepším týmem. Pozitiva na straně Bičizz shledáváme v Moničině hattricku a jednom úspěšném prosazení se během přesilové hry - bohužel však šlo o jediné během darovaných pěti trestných minut na straně soupeře po udělení červené karty. Našly se zde ale i krásné florbalové akce, bohužel ne v takové míře, která by vedla k tříbodovému zisku na sokolské straně. Ale nevadí, o první postupovou příčku Bičizz nepřišly a v další sezóně budou tak nastupovat o ligu výš.

Branky a nahrávky: 9., 14., 25. Petřeková (Javorská, Zelníčková, Vaculíková), 34. Javorská (Petřeková).

A tak se po roce Bičizz vrací do druhé ligy, odkud vloni neslavně sestoupily. Díky bohu, chtělo by se říct. Velké díky nicméně nepatří někam do nebes, ale trenérovi Petru Jirgesovi, který se po volné sezóně vrátil a opět dokázal, že jej doprovází postupová aura. Nemenší díky si zaslouží všechny hráčky, které během sezóny v dresu Bičizz nastoupily a na hřišti nechaly to nejlepší, co umí. Děkujeme posilám z extraligového týmu, že si s námi přišly pinknout a pomohly tak k zisku cenných bodíků – Aneťákovi Tvrzníkové, Týnce Jiříčkové, Pétě Balík Batíkové. Stejně tak jsme rády za pomoc našich nadějných juniorek, Báře Vavřinové a Káje Černovské. Určitě bych se na tomto místě neměla zapomenout zmínit o dlouholeté práci Jany Kolafové, která vzhledem ke stěhování se do krásného, leč vzdáleného podještědského kraje příští rok sokolský dres oblékat nebude. Díky, Kolaf, za všechno (a čekej nás, my za Tebou moc rády přijedeme). Osobně, jako kapitánka, bych chtěla poděkovat všem ze soupisky Bičizz (ale vlastně i našim sparring partnerkám z C-týmu), že jsme společně letos makaly, bojovaly a dotáhly to k tomu vysněnému cíli. Díky, holky!