Nejprve ale bylo potřeba družstvo poskládat. „O založení nějakého týmu, který by se nejlépe scházel jen na zápasy a netrénoval, jsme s holkama mluvily už dávno. Většinou po Prague Masters, kde jsme si vždycky dobře zahrály, jsme si říkaly, že bychom mohly něco založit, ale až loni se toho ujala Ivča Hyršlová. Poslala asi dvaceti holkám na Facebooku pozvánku do týmu a z toho pak vzešlo nějaké jádro, které se někdy ve větším, někdy v menším počtu sešlo na zápasech,“ popsala bývalá reprezentantka a vítězka extraligy Zuzana Macurová znovuobnovení ženského rezervního týmu a zmínila píli Ivany Hyršlové, rovněž bývalé hráčky áčka.

Vinohradské béčko nakonec obsadilo třetí příčku. Na prvních čtyřech pozicích se seřadily rezervní týmy Tatranu, Panthers, Vinohrad a Startu98. „Úroveň 2. ligy bych nazvala jako různorodou. Byly tam asi dva až tři týmy, které by určitě mohly hrát o úroveň výš. Např. Tatran B, dostaly jsme od nich pěkně nařezáno. V sestavě měly asi i pár holek z áčka a juniorek a bylo vidět, že ví, co chtějí hrát a některé akce měly nacvičené naslepo. Ale byly i týmy, které víceméně stály na půlce, míček jen někam nahodily a doufaly, že tam někdo doběhne. Vlastně jsem ani nevěděla, co od 2. ligy čekat, ale úroveň některých zápasů mě příjemně překvapila a zahrála jsem si opravdu dobře,“ zhodnotila Macurová kvalitu soutěže.

Složení béčka bylo velmi pestré. „Určitě jsem ráda, že jsem si zase zahrála. V týmu jsem se sešla i s holkami, které jsem znala jen jako soupeřky z extraligy nebo z repre. Některé jsem na zápase viděla poprvé, protože už je to generace, kterou jsem na hřišti nezažila,“ zasmála se velezkušená hráčka. „Ale myslím, že jsme si všechny sedly, parta byla výborná a různorodá, ať už šlo o hrající matky nebo juniorky, které byly až o dvacet let mladší než já. Taky jsem si zase po letech zahrála proti holkám, proti kterým jsem hrávala, když jsem s florbalem začínala. To bylo taky zábavné,“ dodala Macurová pobaveně.

A nechybí jí florbal na té nejvyšší úrovni, kde se dlouho pohybovala. „Vždycky se ráda na florbal podívám, setkávám se s ním často i pracovně, ale hraní na nejvyšší úrovni m už nechybí. Neměla bych na to už zdravotně, v rukou by to ještě bylo, ale tělo už je asi docela opotřebované a mám různé bolístky. Sportu se ale samozřejmě věnuju pořád, když zdraví dovolí, chodím běhat. Jinak jezdím na kole, inlinech, v zimě chodím na skialpy, lyžuju, běžkuju… Dá se říct, že se hýbu každý den,“ řekla na závěr bývalá kapitánka české reprezentace.