Ve Vinohradech jsi začínal nejprve v béčku. Jak tedy vedla tvá cesta do tohoto klubu?
„Do Vinohrad mě přivedl Sigy (Jonáš Sigl – kapitán B týmu), kterého jsem potkal na ČVUTu při hodině tělocviku. Po krátkém rozhovoru mi nabídnul, jestli bych nechtěl přijít na trénink právě do Vinohrad. V tu dobu jsem hrál za moravský tým FBK Kunovští Orli, který hrál nejnižší soutěž ve Zlínském kraji a Vinohrady pro mě byly výzva.“

Kdy ses přidal do kádru áčka a jaké jsi měl pocity, když si začal s A týmem trénovat?
„V áčku jsem to poprvé zkusil ještě pod Michalem Pazderou, ale ze studijních důvodů a kvůli mému časově náročnému koníčku jsem působení brzy ukončil. Podruhé to bylo v loňské sezoně na začátku letní přípravy. Skok to pro mě byl výrazný, ať už co se fyzické přípravy týče nebo časové náročnosti.“

Loni jsi nedostával na hřišti takový prostor, což ale letos neplatí. Jak vnímáš to, že jsi vyrostl v jednoho z tahounů týmu?
„Loni jsem se opravdu spíše začínal učit systém hry, který se v béčku až tak neřešil a nebylo to úplně lehké. Jsem rád, že jsem to nevzdal, i když jsem loni tolik šancí nedostal. Letos z toho můžu těžit. Nevím, zda se můžu považovat za tahouna týmu. S kluky v útoku nám to společně sedlo a jsem rád, že je to na hřišti vidět.“

Zatím je SKV na páté pozici. Není to trochu za očekáváním a co se musí pro zbytek sezony zlepšit?
„Pátá pozice je mírně za očekáváním, avšak věřím, že třetí příčka na konci základní části není nedosažitelná. Musíme se začít více tlačit do zakončení ze střední vzdálenosti a chodit důrazněji do soubojů. To si myslím, že by mohl být klíč pro následující zápasy.“

Můžeš nám něco povědět o svém koníčku. Ještě jezdíš na závody?
„Mým druhým velkým koníčkem jsou modely RC aut v měřítku 1:6 (90cm délka). Auta pohání spalovací motor o objemu 26 ccm. Hmotnost aute je kolem 12 kilogramů a maximální rychlost se může vyšplhat až na 60 kilometrů v hodině. Pravidelně se zúčastňuji závodů mistrovství České republiky, ale také mistrovství Evropy, které se letos pojede v Anglii.“