Běží prodloužení pátého zápasu druhého kola play down. Slušně zaplněná Rieger aréna žene domácí kupředu. A pak přijde klíčový okamžik. Dalibor Nigrin natahuje z dálky a vzápětí propuká euforie. Domácí slaví po vyčerpávajícím boji záchranu. Tenkrát to pro SKV dopadlo dobře. Vinohradští prokázali velkou vnitřní sílu a slavili udržení.
Základní část tehdy sokolům nevyšla. Obměněný tým vedený Luďkem Pokorným (nyní prezident klubu), Vilémem Svobodou (nyní sportovní ředitel) a později Michalem Pazderou zakončil základní část na devátém místě. V 1. kole play down SKV vyřadilo Jablonec a ukončilo sérii v nejkratším možném čase.
Trable přišly až v následném kole. Tehdy totiž byl systém play down ve druhé nejvyšší soutěži velmi přísný. Ze čtyř týmů slavil záchranu pouze jediný – vítěz 2. kola. Série se do Budějovic přesunovala za stavu 1:1. Na jihu Čech měli Vinohradští namále, ale nakonec se z prekérní situace dokázali dostat. Rozhodnout tedy měl pátý zápas v Praze.
Legenda SKV Líba Nigrin tehdy byl u toho a nakonec to byl on, kdo celý boj o udržení rozhodl. A v kádru ho najdete i letos. V polovině sezony totiž kývl na možnost vrátit se k A týmu a před blížícím se bojem o udržení v extralize ho tak může občas přepadat nostalgie. „Na poslední play down si už moc často nevzpomenu, ale pamatuji si samozřejmě každý zápas. Věděli jsme, že klíč k udržení je hodně těžký, zároveň jsme ale od začátku věřili tomu, že budeme právě my těmi, co se zachrání,“ naráží na těžký systém, který zaručoval záchranu pouze jednomu týmu.
V 1. kole si Vinohradští došli pro pohodlný postup. „První série s Jabloncem nebyla tak náročná, Jablonec jsme ani v jednom zápase nepustili k diktování tempa a vyhráli jsme na zápasy poměrně snadno 3:0. O to těžší ale byla série proti Budějovicím. Čekali jsme, že to půjde samo a to se nám ve dvou zápasech vymstilo, takže se hrál rozhodující pátý zápas u nás na Vinohradech,“ poodkryl Nigrin další vývoj boje o udržení.
Pátý zápas se proměnil v neskutečně dramatickou podívanou. „Všichni, kteří tenkrát na Sokole byli, si určitě tento zápas pamatují. Do třetí třetiny jsme šli za stavu 1:4 a nevypadalo to s námi vůbec dobře. Do té doby jsme se vůbec nemohli prosadit, Budějovice byly první dvě třetiny jasně lepší. V poslední třetině, kdy jsme již neměli co ztratit, se ale vývoj utkání začal otáčet. Budějovice už tolik nehrozily a my jsme je začali víc a víc tlačit,“ vzpomíná.
„Přiklonilo se k nám i štěstí, kdy jsme konečně dali také góly po šťastném odrazu před bránou nebo i o zadní mantinel. Po vyrovnání na 4:4 se šlo do prodloužení, které bylo vyrovnané. Teď už náš Honza Králík nás mohl poslat do 2. ligy. Jelikož nedal a já jsem dal šťastný padáček za nepozorného Kotouna, propukla na Sokole obrovská euforie,“ zmiňuje Honzu Králíka, nyní útočníka Vinohrad, který tehdy nastupoval za českobudějovické Štíry.
Vinohradští tak udrželi 1. ligu a v dalších sezonách byla forma SKV vzestupná. „Play down pro nás skončilo dobře, což nastartovalo SKV opět k cestě vzhůru. Vzpomínám si, že jsme po celé play down drželi jako tým při sobě a i díky týmové soudržnosti jsme dokázali s odřenýma ušima 1. ligu zachránit,“ vyjmenovává klíčové důvody záchrany.
Po čtyřech letech jde SKV znovu do play down, v jiné soutěži a s těžšími soupeři. Některé ingredience úspěchu se však nemění - týmová soudržnost a víra v úspěch za jakéhokoliv stavu jsou atributy, které v boji o všechno často rozhodují. Držme se!
