Je to už nějaký pátek. Konkrétně 16 let, které uplynuly od změny v pravidlech v roce 2005, která připravila hráče o možnost přihrát míček do rukou svého brankáře. S návratem této možnosti počítal po půl druhém desetiletí už málokdo. O to větší šok připravila florbalistům IFF, která schválila znovuzařazení pravidla o přihrávce brankáři do nové edice florbalových pravidel. Ať chcete nebo ne - „malá domů“ je prostě zpět!

A reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Od rozhořčené ze Švédska, kde se předseda tamní federace nechal slyšel, že je to „jen ústupek rozšiřování florbalu do zemí typu Arménie, kde si prostě hráči neumí přihrát, ale brankáři házet umí", přes neutrální ze Švýcarska, odkud zní, že "si poradíme a brankáře s dobrým výhozem prostě zaplatíme“, až po nadšené. A ty zaznívají i z SKV. Jste překvapení?

Mohlo by se totiž zdát, že to A týmu Vinohrad nemůže přinést nic dobrého, ale opak je pravdou. Trenéři Kotlas a Bouša (oba bývalí dlouholetí elitní obránci) už hledají na půdě u prarodičů kotouče s filmovými páskami, ze kterých budou chtít vytáhnout signály, které budou s novým pravidlem opět aktuální. „Pamatuji se, jak jsme v Brně přiběhli s míčkem do rohu, přitlačili jej proti mantinelu a přes hlavu jej obloukem posílali do brankoviště Honzovi Topilovi. Ten nám pak zakládal tak rychlé brejky, že na ně soupeři neměli žádnou odpověď,“ vzpomíná harcovník Michal Kotlas . Jeho trenérský parťák David Bouša se připojuje: „Pro nás je to skvělá zpráva, máme totiž dva brankáře, kteří vyhazují každý úplně jinak, ta variabilita bude obrovská!“

Nejvíc se nové pravidlo dotkne samozřejmě obou brankářů. A zvlášť veterán Jiří Buchta nemá nálepku zrovna nejlépe házejícího brankáře. „Samozřejmě se mi nejdříve vybavily všechny ty nepříjemné zážitky, kdy jsem svého spoluhráče trefil z metru do zátylku, ohrozil časoměřičský stolek nebo vzduchotechniku na Děkance,“ připomíná své trable se zakládáním útoku vinohradský brankář. „Na druhou stranu jsem jeden z mála brankářů v lize, který to pravidlo ještě zažil, takže to bude takový návrat ke kořenům. Něco si z toho ještě pamatuju a stačí, když na mě bude křičet jenom jeden člověk, kam to mám vyhodit. Já to pak neomylně trefím na druhou stranu a už tam máme základ nějakého signálu,“ nastínil Buchta možnou týmovou taktiku. A vzhledem k tomu, že jeho gólmanský parťák Šantora, který je známý svou tréninkovou pílí, si prý už doma v Chomutově vlastnoručně zhotovil cvičiště s terči, podavačem míčků a výsledkovou tabulí se zobrazováním počtu trefených cílů a exportem do Excelu, můžete si být jisti, že jeho výhozy budou naopak naprosto precizní. 

„Zkrátka Jin a Jang. Jak říkám, to bude variabilita, že z ní budou soupeřům oči přecházet,“ uzavírá téma trenér Bouša.