Benfika zatím letošní sezonou divize B prochází bez porážky a ztratila dosud pouze jeden bod. Největší zkouškou ale bude nedělní klání v Plzni, kde se sokolové utkají s Gorilami. Ty jsou v tabulce první bez ztráty bodu. Ostrým testem si projde také ženské áčko. V sobotu v Kunraticích totiž vyzve v městském derby Start98.
SKV má za sebou další víkend, který přinesl řadu úspěchů. Dorostenci v rámci 1. ligy dvakrát zvítězili v Otrokovicích, kde si vyšlápli na Šternberk a Znojmo. Výhru zaznamenali také junioři, jenž porazili Black Angels. A místenku v 1. koši si udrželi starší žákyně.
Podobně jako Petra Batíková, se kterou jsme nedávno zveřejnili rozhovor, prošel Jakub Noha ZŠ Lupáčova, posléze mládeží v SKV a byl i u postupu do nejvyšší soutěže. Jak sám přiznává, florbal na Vinohradech ho připravil pro další velké výzvy, kterou byla třeba ta v podobě angažmá v mistrovském a nabitém Tatranu. V rozhovoru „Noži“ poodkryl pěkné a úsměvné historky z působení ve žlutočerném.
V dresu SKV odehrála stovky zápasů, prošla mládeží a v řadě utkání vedla svůj tým jako kapitánka. Petra Batíková zažila SKV už od jeho prvopočátků. V sobotu 23. 11. bude přítomna na tribuně jako čestný host v rámci Reunion Game s Ostravou. V rozhovoru pro klubový web tak ráda zavzpomínala na čas strávený ve žlutočerném.
Srpen je ve florbalovém světě známý jako měsíc soustředění, a tak i vinohradská dívčí složka opustila tepla domovů a vydala se na sever do Malých Svatoňovic zlepšovat své florbalové dovednosti a pracovat na fyzické kondici.
Pětidenní neutuchající dřinu zvládly zástupkyně sokolského něžného pohlaví s grácií a s potěšením tak mohou ohlásit, že jsou připravené bojovat v budoucí sezóně za lepší výsledky!
Vše vypuklo v pondělí ráno, kdy se na pražském hlavním nádraží sešly představitelky všech dívčích kategorií od těch nejmenších elévek až po zkušené juniorky. Všechny společně vedeny triem trenérek absolvovaly tříhodinovou cestu do rodiště Karla Čapka, kde nelenily a ihned po obědě vyrazily na první trénink, kterým odstartovaly nekonečnou šňůru florbalových, sportovních i společenských aktivit.
Nutno zmínit, že celé soustředění rozhodně nebyla procházka růžovým sadem s občasným poškádlením florbalového balónku, jak by si náhodný čtenář mohl myslet. Naopak. Sokolky, včetně těch sotva školou povinných, čekaly každý den čtyři poctivé tréninky. První odstartoval brzy po snídani a skládal se ze dvou fází – fyzické venkovní a technické v hale. Poté klusem na oběd a odpoledne rychle zpět do sportovního na další trénink znovu ven a po pauze na nabrání nové energie dovnitř do haly. Po večeři opět jen chvilkové vydechnutí a honem na poslední trénink pod střechu haly.
Za zmínku také rozhodně stojí třetí tzv. krizový nebo také odpočinkový den, který trenérky pojaly po svém a odpoledne vypustily miniladies ve dvojicích na stopovačku se záludnými úkoly, které měly prověřit jejich vědomosti a také znalost přírody. Došlo i na architektonické klání ve stavění domečků pro lesní skřítky. V hluboké noci pak pod dohledem šéftrenéra dívčí složky, který přijel zkontrolovat dosavadní průběh soustředění, proběhla i stezka odvahy černým lesem.
Poslední den pak byl namísto klasického dopoledního tréninku zařazen souboj dvou týmů v různých disciplínách – některé měly něco společného s florbalem jiné jen vzdáleně. Všechny ale byly plněny s nadšením hodným olympioniků. Po obědě už následovalo pouze rozloučení se skvělou kuchyní a teplou postelí a hurá na vlak zpět domů do Prahy.
Dívčí složka tedy zvládla své povinnosti na jedničku s hvězdičkou a předává pomyslnou štafetu Týnu nad Vltavou, který bude nadále hostit zbytek vinohradských týmů při jejich soustředěních a snaze o florbalovou dokonalost. Troufám si ale tvrdit, že cena za soustředění roku již byla udělena.
