Sezona byla na základě rozhodnutí Českého florbalu v návaznosti na opatření vlády v boji proti koronaviru předčasně ukončena. A tým mužů splnil smělý plán v podobě postupu do play off. Když se za letošním ročníkem ohlédnete, jaký podle vás byl?
Michal Kotlas: „Splnili jsme stanovený cíl v podobě účasti v play off, a tak můžeme hodnotit uplynulou sezonu úspěšně. Myslím, že to je pro SKV velký sportovní úspěch, ale také závazek do dalších let. Předčasné ukončení samozřejmě všechny mrzí, ale současný kritický stav plně respektujeme a řídíme se opatřením vlády. Fenoménem letošního ročníku byla extrémní vyrovnanost týmů od šestého do dvanáctého místa. Do poslední chvíle se hrálo o play off a o play down. Pokud týmy neprojdou zásadními změnami, mohlo by to v novém ročníku vypadat podobně zajímavě a napínavě. Nás můžou zpětně mrzet nevyrovnané výkony, které nás držely do poslední chvíle v napětí. Za celé období, kdy jsme byli s Davidem u týmu, jsme našli slabá místa, na kterých je třeba pracovat dlouhodobě. Na druhou stranu je i hodně věcí, které se nám podařilo během naší práce změnit či zlepšit a na to je třeba také navázat v dalším období. Celkově tedy hodnotím prvotní trenérskou zkušenost a konečný výsledek pozitivně.“
David Bouša: „Před sezonou nám s účastí v play off věřil asi málokdo. Po úvodních třech prohrách jsme postupně začali sbírat body a vlastně jsme se nedostali do žádné dlouhodobější výsledkové krize. Začaly se projevovat aspekty hry, na kterých jsme od začátku pracovali v trénincích. Závěr základní části byl hodně vyrovnaný, mohlo to dopadnout jakkoli. My s trochou štěstí postoupili do play off, ale historie se neptá, jakým způsobem k tomu došlo. V něm nás čekal nejtěžší soupeř, a i když první dva zápasy byly výsledkově špatné, myslím, že se náš tým posunul zase o kus vpřed. Závěrečné rozhodnutí o ukončení sezony bylo sice smutné, ale naprosto opodstatněné a adekvátní nastalé situaci.“

Poslední duel základní části na půdě České Lípy nabídl velké drama, ostatně jako skoro všechny střetnutí s Českolipskými. Jak jste vnímali vývoj utkání a jaké pocity ve vás zavládly po vítězné trefě Zbyňka Stuchlíka?
Michal Kotlas: „Bylo nám jasné, že zápas v České Lípě nebude mít jednoznačný průběh a že to bude pravděpodobně drama až do konce. A tak se i stalo. Přestože jsme si vytvořili slušný náskok, soupeř dokázal ve třetí třetině výsledek dotáhnout. Hrálo se ve vysokém tempu a emocích. Zbyňa, od kterého bychom spíše čekali, že bude nahrávat, to nakonec nekompromisně vystřelil. Konečně (směje se). V tu chvíli jsme pouze věděli, že play down hrát nebudeme. To byl základ. Čekali jsme na hrací ploše na dohrání ostatních zápasů a měli jsme spočítané varianty. Po skončení celého hracího kola jsme se mohli začít radovat. Byl to super pocit. Jako hráč jsem v této fázi sezony dlouho nic takového nezažil. Hodně si toho z pozice trenéra cením.“
David Bouša: „Věděli jsme, že to bude vyrovnaný a psychicky náročný zápas, což se potvrdilo. Dle mého jsme ho celkově zvládli lépe. Až na tlak v závěru, kdy do toho Lípa musela dát opravdu všechno, jsme měli více ze hry. V prodloužení Zbyňa po delší době konečně vystřelil, k čemuž, když se odhodlá, tak to stojí za to (usmívá se). Nakonec z toho bylo po chvílích vyčkávání play off. Musím ale přiznat, že po průběhu zápasu a všech možných kalkulacích okolo, jsem už neměl sílu k dostatečné radosti, kterou by si asi tento okamžik zasloužil.“

Ne vždy se dařilo bodovat proti soupeřům, kteří se nacházeli v tabulce níže. Byly tedy nakonec klíčové body proti papírově silnějším soupeřům – Tatranu, Spartě, Chodovu?
Michal Kotlas: „Klíčové byly v konečném součtu všechny body. Samozřejmě, že je pro nás lepší získávat body s týmy v tabulce kolem nás, ale to chce každý, takže se to pokaždé nepodaří. Ne vždy jsme se na tyto zápasy dobře připravili v hlavách. Pak už je těžké měnit nastavení v rozběhnutém utkání. Soupeř to vycítil a do zápasu nás nepustil. To se nám bohužel několikrát stalo. Body proti Spartě a Chodovu byly bonusové a pomohly nám do osmičky. Je fajn, že jsme si dokázali, že se dá v lize hrát téměř s každým soupeřem.“
David Bouša: „Vzhledem k vyrovnanosti soutěže od šestého to dvanáctého místa byl každý zápas s týmy na zmíněných pozicích hodně důležitý. My jsme v těchto soubojích dost bodů zbytečně ztratili, ale až na výjimku jsme vždy vyhráli alespoň jedno vzájemné utkání. Do příští sezony ale v těchto zápasech musí tým vydolovat více, pro účast v play off je to prostě klíčová věc. Výhry nad Chodovem a Spartou byly nad plán, ale nebyly náhodné. Pokud jde o Tatran, ten bych vzhledem k letošním výsledkům nebral jako papírově silnějšího soupeře, což potvrdilo konečné postavení v tabulce.“

Vyzdvihli byste výkony některých hráčů, kteří se ukázali jako opravdoví tahouni týmu?
Michal Kotlas: „Od začátku jsme chtěli, aby naše výkony v lize zdobila soudržnost a týmový duch. Podpora všech hráčů na lavičce. Není to však věc, kterou kluky jen tak naučíte. Někdy je k tomu musíte strhnout. Příště si to udělají sami. V některých zápasech, kdy nám teklo do bot a nakonec se nám podařilo zápasy otočit, jsem to z týmu cítil a byl to pěkný pocit. Nerad někoho vyzdvihuji a nerad bych na někoho zapomněl, ale když se ptáte, tak samozřejmě zmíním Lukáše Gregora, který nás držel gólově a měl neskutečnou sérii vstřelených branek v každém po sobě jdoucím utkání. Jemu jsme se snažili najít vhodnou pozici a volnost v zakončení. Stabilní výkony podával celou sezonu Martin Skřivánek, na kterého jsme se mohli spolehnout. Ondra a Zbyňa Stuchlíkovi jsou florbalově skvělí hráči, tam je to jen o práci a nastavení v hlavě. Mají velký potenciál a pro tým mohou být ještě větším přínosem. Přidali se postupně i další, jež už nebudu jmenovat, a byl z toho úspěch celého týmu, který si za tu sezonu kluci zaslouží. Ve zkráceném play off nás svými výkony překvapil Jan Linhart.“
David Bouša: „Vzhledem k tomu, že se s Michalem shodneme v 99 % názorů, bych se pod komentář výše podepsal. Zbývá snad jen zmínit gólmana Rasťu Mazáka, který byl u většiny našich letošních výher, a obránce Lukáše Lance, jenž jako jeden z mála hráčů skončil v hodnocení plus/mínus v kladných číslech.“

Pomohlo vám, že jste na začátku přípravy měli poměrně široký kádr, což vedlo k velké konkurenci a k postupnému vykreslení základní sestavy?
Michal Kotlas: „Široký kádr na počátku přípravy jsme až tak pozitivně nevnímali především kvůli tréninku v hale. Když se sejde 25 lidí, tak se netrénuje úplně ideálně. Nicméně jsme byli rádi, že jsme mohli poznat všechny, kteří měli chuť a zájem se do týmu dostat, a mezi kluky byla i vyšší konkurence. Osa kádru nám byla od prvních tréninků na hokejce tak nějak jasná. Postupně se kádr profiloval, někteří neměli optimální přístup, někteří neměli v danou chvíli potřebnou výkonnost. Sestava se nám pak různě v průběhu obměňovala především díky četným zraněním, které se nám moc nevyhýbaly.“
David Bouša: „Zhodnotil bych to trochu z jiného úhlu pohledu – pro nás to na úvod trenérské štace nebylo vůbec snadné. Konkurence je určitě zdravá věc, ale my jsme věděli, že pokud chceme jako tým trénovat kvalitně, tak se to dlouhodobě nedá dělat v počtu přesahujícím 25 hráčů. Proto jsme postupně museli zužovat kádr, což nikdy nejsou populární rozhodnutí. I vzhledem k tomu, že jsme k týmu přišli "z venku" a neměli na nikoho žádné předchozí vazby, jsem přesvědčen o tom, že jsme hráče vybírali zcela objektivně.“

Jak hodnotíte zapojení mladých hráčů? V průběhu sezony se jich v A týmu vystřídalo hned několik. Jak vidíte jejich budoucnost nebo budoucnost těch, kteří s vámi třeba jen trénovali, ale do užšího kádru neprošli?
Michal Kotlas: „Několik hráčů přešlo před začátkem sezony z juniorské kategorie a absolvovali s námi letní přípravu a celou herní část sezony. Do utkání se zapojovali nepravidelně a průběžně. Přechod do mužů je velkým skokem a kluci si musí uvědomit, že pokud chtějí stabilní místo, musejí na sobě pracovat nad rámec společných tréninků a mít dobrý přístup v tréninku a v plnění svých povinností. Až na drobné výjimky jsme byli s mladými hráči spokojeni. Postupně jsme také do tréninkového procesu přibrali další hráče ještě juniorského věku, z nichž se nám velice líbí Matěj Šaroch. Dali jsme mu i prostor. Odehrál celý zápas v Brně a odměnil se gólem. Bohužel se záhy zranil a nemohli jsme ho využít více. Určitě se všemi kluky dále počítáme a chceme je postupně zapracovávat do kádru.“
David Bouša: „My jsme jednoznačně pro to, aby se mladí kluci postupně začleňovali do A týmu, a myslím, že se to letos na naší sestavě ukázalo. Je to ale hlavně o jejich přístupu k tréninkům, potažmo motivaci a odhodlání se neustále zlepšovat. Snažíme se s těmito hráči komunikovat více individuálně a někdy jít i hlouběji do detailů. Stejně jako u kohokoli jiného v týmu je však důležité, aby je florbal prostě bavil! Tihle kluci si musí uvědomit, že dříve nebo později ta zodpovědnost za výsledky týmu bude stát na nich. Oni jsou budoucnost SKV.“

Byla to pro vás první trenérská sezona. Jak se lišily vaše očekávání a realita, co se vedení mužstva týče?
Michal Kotlas: „Očekávání žádná nebyla. Šli jsme do toho od počátku s respektem a pokorou. Postupně jsme se rozkoukali a poznali nové prostředí. Měli jsme vždy dobrý pocit, když se na hřišti odrazilo něco z toho, co jsme po hráčích chtěli a co fungovalo. Na druhou stranu jsme s Davidem často tápali, proč z hráčů nedokážeme vždy dostat maximum a hledali jsme, kde je chyba. Samozřejmě jsme pokaždé začínali u sebe a často jsme také některé naše kroky zpětně vyhodnocovali jako chybné, respektive jsme pak našli lepší řešení. Sbírali jsme první zkušenosti a vše běželo celkem rychle. Nebyl moc čas se zastavit, poohlédnout a hodnotit.“
David Bouša: „Skočili jsme do toho trochu po hlavě, takže na nějaká přemýšlení o očekávání nebylo moc času. Myslím, že ani já, ani Michal jsme nečekali, že nás trénování bude stát tolik nervů. I přesto, že jsme v sezoně vyhráli jedenáct zápasů, tak to většinou bylo těsným rozdílem. Jak nás ovšem brzy poučil Jirka Buchta, to je v SKV klasika. Občas jsem si po konci zápasu připadal "vyždímanej", jako bych ho odehrál s klukama na hřišti (směje se). Pokud jde o přístup k trénování, tak jsme se snažili dát na naší intuici a upřímnou komunikaci směrem k hráčům. Určitě se za tu sezonu najdou situace, které by se daly zvládnout lépe, ale snad jich bylo co nejméně. Celkově se nám, doufám, povedlo tým nastavit tak, že hrát se dá s každým a je to hlavně o přístupu našich hráčů. Věřím, že postup do play off bude mít na kluky pozitivní dopad do dalších sezon. Je to určitý závazek do budoucna.“

Za rok trénování v SKV jste už asi stihli poznat kulturu a prostředí SKV. Co byste o klubu řekli?
Michal Kotlas: „V klubu a kolem něj se pohybují převážně lidi, co mají k SKV blízký vztah. Je to taková jedna velká florbalová rodina, takže to prostředí je příjemné a trochu mi připomíná moje začátky v Bulldogs Brno. Zázemí a možnosti klubu nejsou samozřejmě tak velké jako v jiných klubech, je to hodně o zápalu a lásce k florbalu. To je sympatické.“
David Bouša: „V SKV se převážně pohybují lidé, kteří k němu mají srdcový vztah a působí v něm delší dobu. Nadšení a soudržnost mnohdy kompenzují omezené možnosti oproti jiným větším klubům a vytvářejí pozitivní atmosféru. To je třeba si uvědomit a nebrat to jako samozřejmost.“

Co byste v této těžké době vzkázali fanouškům a členům SKV?
Michal Kotlas: „Chtěl bych všem poděkovat za přízeň v letošním superligovém ročníku a věřím, že do Rieger arény brzy opět všichni půjdeme zase za florbalem. Buďme nyní hlavně trpěliví v teple svého domova, pokud to jde. Buďme solidární a ohleduplní vůči okolí. Kupme si nebo si vyrobme roušky a hlavně je nosme, když už musíme vycházet ven. Čím dříve tohle všichni pochopí, tím dříve budeme zase fungovat normálně.“
David Bouša: „Já všem přeji pevné zdraví a věřím, že se v příští sezoně fanoušci konečně dočkají domácích zápasů SKV v play off!“

Foto: FBC Česká Lípa