„Angažmá v Norsku hodnotím určitě kladně! Mohl jsem trénovat, když to zde nebylo možné. A hlavně jsem poznal spoustu nových a zajímavých lidí, se kterými jsem a doufám, že i zůstanu nadále v kontaktu,“ řekl na úvod ke svému pobytu na severu.

„Týmově jsme úspěšní asi moc nebyli, jelikož největší zápas regulérní sezony proti Tunet IBK jsme nezvládli. Další utkání proti slabším soupeřům bylo nutné vyhrát, to se povedlo,“ ohlédl se Procházka za výsledky. Greåker z 11 zápasů devětkrát vyhrál a připsal si dvě porážky. To ho aktuálně řadí na druhou příčku norské ligy.

Po individuální stránce od sebe Procházka čekal, že bude ještě výraznější. „Chtěl jsem být na hřišti víc vidět. Na trénincích to šlapalo, nicméně v zápasech jsem se nedokázal přizpůsobit norskému stylu hry. Například střídání jsou mnohem delší, a tak je snadné vypadnout z tempa,“ popsal specifika tamního florbalu.

Jinak si ale norskou štaci užil plnými doušky. „V týmu byli všichni moc fajn, a proto začlenění proběhlo lehce. Horší to bylo s norštinou, takže jsem buď čekal na překlad, nebo okoukával, co se děje,“ dodal ke komunikaci, která mu dělala určité potíže.

Po organizační stránce vše klapalo na výbornou. „Norská strana splnila vše, na čem jsme se předem dohodli. Díky tomu jsem se měl velmi dobře. Bydlel jsem v rodině generálního manažera klubu. Měl jsem svůj pokoj, jídlo od nich a pomohli mi se vším, s čím jsem potřeboval,“ pochválil své hostitele.

„V Norsku jsou všichni, co se týče pandemie, velmi opatrní, a tak se žádné týmové akce ani nic podobného nekonalo. Dva večery jsem strávil u kapitána týmu, který mě pozval na večeři a film, podruhé pak na playstation. To bylo velmi příjemné,“ řekl s úsměvem.

Už dnes se sokolové vrátí do superligy domácím duelem s Black Angels. A zítra je čeká střetnutí na hřišti České Lípy. Procházka se už soupeření na hřišti nemůže dočkat. „Těším se moc! Chybí mi tempo superligy, český styl florbalu a spoluhráči. Už se nemohu dočkat!“ přiznal, jak moc vyhlíží restart nejvyšší soutěže.