2440_20241108_161515.jpg

Vzdělávání trenérů: Šimon Král držitelem licence B, Martin Hovořák bude usilovat o licenci A

K trenérské praxi nevyhnutelně patří také vzdělávání v rámci systému Českého florbalu. A jsme rádi, že se můžeme pochlubit dvěma úspěchy, jedním absolventským a jedním dílčím. Šimon Král totiž rozšířil počet vinohradských trenérů, kteří jsou držiteli licence B. Tedy ještě do nedávna nejvyššího možného stupně vzdělání Českého florbalu. Letos ovšem Český florbal zpřístupnil pro své zájemce možnost přihlásit se do studia trenérského áčka. A tuto možnost využil sportovní ředitel klubu Martin Hovořák.

Šimon Král rozšířil počet vinohradských absolventů licence B

Licence B je nutností v elitních soutěžích Českého florbalu. Vedle Miroslava Purkrábka, Františka Kovače, Martina Hovořáka, Boleslava Kytky, Jonáše Sigla, Roberta Pitoňáka a Viléma Svobody má SKV dalšího kouče s tímto stupněm trenérského vzdělání v podobě čerstvého absolventa Šimona Krále.

Můžeš nám na úvod popsat, co studium licence B obnášelo?
„Licence B je druhá nejvyšší odbornost, které může trenér v České republice dosáhnout. Ještě před začátkem studia je potřeba splnit specializaci odbornosti nižší licence C. Taková specializace probíhá formou pěti trenérských seminářů, které jsou zaměřené na konkrétní téma a kategorii, v mém případě se jednalo o kategorii juniorů. Samotné béčko pak probíhá ve spolupráci s Českým olympijským výborem. V rámci vzdělávacího víkendu pořádaného ČOV absolvujete 50 hodin teoretické i praktické výuky na téma týmové sporty. Dalších 130 hodin se pak zaměřujete na florbal a specializace s ním spojené. Oproti předchozím licencím D a C už není studium tak obecné a častěji se zaměřujete na detaily. Celé to trvá jeden kalendářní rok, během kterého absolvujete několik víkendových školení, další přednášky máte po večerech jako webináře. Třešničkou na dortu, nutnou pro úspěšné splnění studia, je vypracování celoroční závěrečné práce, bez které nebudete připuštěni k písemné zkoušce. Po úspěšném absolvování se vám však otevírají dveře do trenérského světa v daleko širším měřítku, než tomu bylo doposud.“

Co jsi od toho očekával a jak se to pak setkalo s realitou?
„Očekávání z mé strany zprvu nebyla nijak velká. Měl jsem za sebou již licenci C, takže jsem věděl, do čeho jdu, ale samozřejmě jsem si uvědomoval, že studium licence B bude v daleko větším rozsahu a intenzitě. Spíše než konkrétní očekávání jsem měl především respekt k náročnosti, byl to pro mě velký osobní závazek. Stanovil jsem si cíl studium úspěšně dokončit, což se nakonec opravdu podařilo. Co mě však překvapilo, byla komplexní práce s programem XPS (centralizovaná platforma pro sportovní organizace pro plánování, komunikaci a analýzu), na kterém v podstatě celé studium stojí. Navíc v rámci studia výrazně pomáhá nejen při tvorbě tréninkových plánů, ale i při jejich efektivní analýze. Předtím jsem program znal, ale nikdy jsem s ním tolik nepracoval. Až během studia jsem objevil spoustu užitečných funkcí, které nám nyní umožňují sledovat pokrok hráčů v reálném čase, přizpůsobovat tréninky na míru jednotlivcům a mít lepší přehled o celkovém vývoji týmu. To pro mě byla opravdu velká změna v přístupu k trénování. A i když jsem na začátku neměl konkrétní přehnaná očekávání, dnes vím, že studium licence B mi dalo velmi silný základ, na kterém můžu stavět v každodenní trenérské praxi.“

Jak jsi studium zvládl?
„Moje studium započalo už relativně dávno. Můj původní plán byl licenci splnit v sezoně 2022/2023, bohužel jsem jej nemohl začít, neboť mi chyběla už zmiňovaná specializace C. Během tohoto ročníku jsem tedy dokončil vlastní specializaci, která také nebyla jednoduchá. Konání specializací pro jednotlivé kategorie je totiž rozmístěné po celé republice. A vzhledem k tomu, že jsem dříve nemohl dorazit do Prahy, musel jsem např. jeden květnový úterní večer vycestovat do Brna nebo později do Znojma. Na tyto večery rozhodně nezapomenu. Studium licence jako takové bylo nejtěžší asi v plánování. Svůj program jsem přizpůsobil hlavně jemu. Vzhledem k minimální možnosti absence a množství hodin, které musíte absolvovat, jsem občas nemohl být na tréninku nebo jsme třeba nestíhal první soutěžní zápas.“

Nároční období se ti ale podařilo překlenout...
„Tady musím říct, že si velmi cením prostředí, ve kterém pracuji. Prakticky nebyl žádný problém požádat své kolegy o výpomoc na trénincích a zápasech, za to jim určitě patří velké díky. Nejnáročnější část studia pak byla závěrečná práce, která samozřejmě musí být v souladu s vlastní sezonou a evidovanými tréninky v programu XPS. Pro mě to byla první zkušenost psaní takhle rozsáhlé práce v oblasti sportu a musím říct, že jen při samotné zpětné evidenci jsem si říkal, proč jsem některé věci nedělal jinak. Rozhodně jsem tím rozšířil své obzory pomocí jakých metod systematicky pracovat. Víkendy strávené v Kutné Hoře na osobních školeních už pak byly poměrně jednoduché. Musím říct, že jsem měl štěstí na trenéry, se kterými jsem studoval. Některé z nich jsem znal už dříve, s některými jsem se potkával na jiných seminářích, ale také jsem poznal další nové trenéry nejen z řad béčkařů studentů, ale také školitelů. Cílem těchto víkendů bylo rozhodně načerpat co nejvíce nových znalostí, zejména těch praktických, které je možné později využít v tréninku.“

Jak bys chtěl nabyté poznatky využít v praxi v SKV?
„Věřím, že všechny získané teoretické i praktické poznatky, které jsem během studia licence B nasbíral, budou pro mě a můj tým přínosné a pomůžou nám posunout se o další kus na naší společné cestě. Nejvíce se zaměřím na systematický přístup k tréninkovému procesu, zejména v oblasti analýzy a plánování tréninků a zápasů. Na základě zkušeností s XPS, které jsem objevil, máme nyní možnost lépe monitorovat vývoj hráčů a týmů, což nám pomůže ve výběru správných tréninkových metod a přístupů k individuálním potřebám hráčů. Dále hodlám implementovat nově získané praktické dovednosti v oblasti týmové komunikace a motivace, což je klíčové pro fungování každého týmu. A v neposlední řadě bych chtěl přenést získané vědomosti o specifických tréninkových metodách do každodenní praxe, abychom mohli efektivněji rozvíjet dovednosti našich hráčů. Tímhle ale rozhodně nekončím, už teď mám v plánu další, pro mě důležitou metu, kterou snad započnu v první polovině následujícího roku.“

Martin Hovořák nově studentem licence A

Od letošního roku se Český florbal společně s dalšími sporty, jako jsou volejbal, basketbal, squuash a hokejbal, rozhodl zpřístupnit studium licence A. To je pod záštitou České unie sportu a v projektu je zapojena řada odborníků z různých oborů. Více o otevření studia licence A se můžete dočíst zde.

Představíš nám, co vlastně studium licence A obnáší?
„Jedná se o dvouleté studium s časovou náročností přibližně 600 hodin studia. Oproti studiu B je to posun v náročnosti o další stupeň. Studium se skládá nejen z přednášek, ale především z různých workshopů diskuzních panelů a podobně. Je evidentní, že studium licence je zaměřeno především na praktickou stránku. Věnuje se nejen florbalové specializaci, ale i oblastem, které by měly zkvalitnit trenérskou činnost. Jsou to například sportovní psychologie, sportovní organizace a jejich řízení atd. Odtud podnázev studia - ‚High Performance Coach‘.“

Co od toho očekáváš?
„Pro studium jsem se rozhodl právě z toho důvodu, že přináší rozvoj v oblastech, ve kterých se chci více vzdělat. Jsou to především oblasti sportovní psychologie, řízení organizace, sportovní biologie a další. Už v rámci studia vedlejší specializace na Vysoké škole ekonomické jsem měl možnost se k oblasti psychologie a leadershipu dostat z teoretického pohledu. Někdo tyto znalosti uplatňuje v civilním zaměstnání, mě zajímá vzdělání a aplikace znalostí ve sportovním prostředí.“

Jak bys chtěl, i třeba na základě zkušeností s předchozím studiem, nabyté poznatky pak využít v SKV?
„Jsem si celkem jistý, že poznatky ze studia budou využitelné téměř pro každého v SKV v určité míře i formě. V SKV máme řadu trenérů, kteří mají trenérské licence C nebo B, ale v rámci studia licencí nebyl ze strany Českého florbalu kladen důraz na oblasti mimo florbalovou specializaci. Proto bych chtěl poznatky dál zprostředkovat našim trenérům, aby mohli z těchto informací těžit v rámci vedení svých týmů. Domnívám se, že aktuálně je stále větší nutností disponovat znalostmi z oblasti psychologie, managementu a dalšími ‚soft-skill‘ dovednostmi, aby bylo možné rozvíjet naše svěřence takovým způsobem, který se přizpůsobuje nárokům sportu, ovšem i dnešní době. I na ostatních sportech je vidět, že se v posledních deseti letech velmi proměnily. Pokud se jako trenéři nepřizpůsobíme sportovnímu vývoji a také tomu, jak se vyvíjejí děti nových generací, můžeme ztratit naše postavení nejen ve florbalové komunitě, což by byla škoda.“