485_logo_skv.jpg

Zase o krok dál... Elévové prožili úspěšnou sezonu

Sezonu o uplynulém víkendu zakončili také elévové. A jak se za ní budou ohlížet?

Tak se nám přiblížil konec sezony a další ročník  našich svěřenců se posouvá o kategorii výš směr další zlepšování  svých dovedností. A co jsme tedy vše v uplynulé sezoně zažili a dokázali? Ti úplně nejmenší se společně se stejně starými sparťánky  zúčastnili turnaje Realstik Cup, kde společnými silami vybojovali krásné první místo. 
 
V ligových soutěžích jsme se zúčastnili obou možností naší elévovské ligy, a sice 3+1 i 5+1.
 
V rámci 3+1 jsme začínali v koši C. Pomalinku a postupně jsme se rozkoukávali a pokoušeli se zužitkovat vědomosti z tréninků. Pro některé to byly úplně první zkušenosti  z toho, že hrají skutečný zápas. Úspěšně se nám podařilo po pár turnajích  postoupit do koše B, ale brány A koše nám zůstaly uzavřeny. Sezonu jsme ukončili tam, kde jsme začali, tedy v koši C.
 
V kategorii 5+1  nám na začátek byl po loňské sezoně vypočítán koš C. Právě z minulé sezony, letního soustředění, odmakaných tréninků, jsme mohli letos těžit a postupně se probojovávat až do A koše. Postup do něj jsme zvládli po třech turnajích. A koš se nám podařilo nejen udržet, ale odehrát v něm i naprosto vyrovnané zápasy. Sezonu jsme zakončili v koši A.
 
Nyní se připravujeme společně s mladšími žáky na letní turnaje. Za zmínku určitě stojí  i propojení s dospělými týmy  mužů A a B a žen. Vzájemná fanouškovská podpora při zápasech, návštěvy na tréninku, fyzioterapeutka Kaisa, která  na nás dohlíží na tréninku a sem tam pofouká bolístku, i naši patroni Ondra Houra a Dalibor Nigrin.
 
Největší díky však patří rodičům za jejich skvělou docházku na naše zápasy, pomoc při pořádání, podporu týmového ducha při SKV zápasech mužů a žen, společném rodičovsko-dětském tréninku. Za úžasnou trpělivost s našimi bláznivými trenérskými nápady (historickou tramvají po Praze, exkurze na pražském letišti). I za to, že někteří  v sobě každý pátek najdou  sílu a jdou si s dalšími rodiči ten náš florbálek plácnout. Milí rodičové, prostě díky!
 
Jsme pyšní  co vše  jsme letos s kluky a holkami dokázali a těšíme se na spousty dalších florbalových zážitků.
 
Lucka, Martin, Petr a Pepino